Od prvních neumělých školních kreseb až k táborovému ohni ve skalách, od skal
k lesním jezerům. Tam mne vedl život a tam se vždy vracím, nejen pro inspiraci.
Obrazy se bez inspirace rodí těžko, stejně tak hudba a poezie. Pokud inspirace
přijde, probudí duši k jinému vnímání a dá jí energii k tvoření.
Když tvořím, vnímám dary Bohů vpletené do vlákna života trojicí sudiček. Tvorba
je můj způsob, jak být v kontaktu s Bohy a kráčet přes Duhové mosty. Díky těmto
darům mohu jít svou cestou. Jedno zda tvořím obraz, píšu poezii či držím v rukou
svůj buben. Jsou to zajímavé, intenzivní chvíle, kdy je člověk zároveň tady i jinde.
Když je na cestách ve světech za Duhovým mostem.
Na takových cestách se dá zažít mnohé a mnohdy tam, kde by to člověk nečekal.
Mne zavedla až k indiánům a táboření v týpí, kde hořel oheň a hlas bubenu mne
provázel na první cestě, za Duhový most. Jeho zvuk mne provází hodně let. Je to
nejen výborný průvodce a pomocník na cestách, ale hlavně přítel ze světa duchů.
Mé setkání s ,,indiány" v mládí ve mne vyvolalo zájem o šamanismus a spiritualitu
starých kultur našeho světa. Když člověk vkročí na takovou cestu, když uposlechne
to volání jiných světů a setká se jejich obyvateli, změní ho to na trvalo. Takový člověk
se stává průvodcem mezi světy, poslem bohů,strážcem příběhů - nebo Pohanem.
Najednou zjistí, že svět jednoho boha je pro jeho duši trochu těsný a omezující tvůrčí inspiraci. A bez inspirace se tvoří velmi těžce.
Tak kráčím tímto životem, maluji, píšu a můj buben zpívá...
Většina mých kreseb a obrazů v sobě nese část příběhů z historie, mytologie
a šamanských cest. To samé se týká mé poezie a hudby, která zobrazuje některé
osobní myšlenky a pocity.
|